Zálešský rybník

Jan Juška: Zálešský rybník, „Na Baště“, nedatováno

Malíř Jan Juška (1907–1983) prožil většinu svého života ve Vysokém Mýtě a jeho krajinářské dílo zůstalo věrné tomuto městu a zajímavým místům v jeho okolí. I Zálešský rybník ho nepochybně lákal tím, jak na své hladině zrcadlil oblohu a staré usedlosti osady Na Baště přináležející k Zálší. Název Na Baště je spojen s rybníkářskou historií, jež se započala již v 16. století zásluhou budovatele soustavy zálešsko-vračovických rybníků Viléma II. Z Pernštejna (1435–1521) (VOREL 1999). Bašta – stavení na hrázi – bylo obydlí hlídače a správce rybníka, baštýře (MACHEK 1957). Postupně upadající slávu rybníků obnovil v 19. století šlechtický rod Thurn – Taxisů, jenž hlavně díky chovu ryb hospodářsky prosperoval (HALADA 1992). Doposud je rybník využíván k chovu ryb, i přesto je jeho voda průzračně čistá a je útočištěm mnoha druhů vodního ptactva, např. poláka velkého, kachny divoké, labutě velké, rákosníka zpěvného atd. Malíř si vyhlédl místo na západním břehu Malé strany (části Velkého zálešského rybníka oddělené silnicí ze Zaháje do Zálší) a zachytil skupinu stavení Na Baště, rybniční propusť mezi Malou stranou a Velkým zálešským rybníkem a v dálce kostel sv. Jana Křtitele ve Vračovicích. Tehdy slunný břeh s mladými akáty, jasany a olšemi, porostlý světlomilnou ostřicí kalužní, by si dnes malíř asi stěží vybral. Stromy zmohutněly, s bujnými křovinami vytvořily nepropustný pás, přesto se v jejich stínu dochovaly světlomilné dřeviny (růže šípková, dokonce suchomilný ptačí zob obecný), polokeř lilek potměchuť i luční byliny (ocún jesenní). Naopak úrazník uzlovitý je dnes již nezvěstný[1]. Výhledu na osadu Na Baště i vračovický kostel brání vzrostlé listnáče na protilehlých březích.
Fotografie:
Srovnávací záběr na osadu Na Baště přes Malou stranu v roce 2021. Foto Zuzana Špinlerová (25. 3. 2022)

Zdroj:
MACHEK, Václav, 1957. Etymologický slovník jazyka českého a slovenského. Nakladatelství Československé akademie věd. Praha. 627 s.
VOREL, Petr, 1999. Páni z Pernštejna: vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Rybka Publisher. Praha. 1999. 318 s.