Obraz z raného kubistického období Emila Filly (1882–1953) byl do sbírek zakoupen pod zcela obecným názvem Hlavy.1 Motiv anonymní hlavy s důrazem na její formální pojetí, odvozené ze slavné Picassovy plastiky Hlava Fernandy z roku 1909 ze sbírky Vincence Kramáře, tehdy Filla zpracoval hned několikrát.2 Nicméně v tomto případě se objevuje ještě velmi zajímavá interpretace Vojtěcha Lahody, která z obrazu dělá téměř žánrový motiv. Této interpretaci však muselo předcházet jeho ztotožnění s obrazem Diváci, vystaveným v roce jeho vzniku 1912 na druhé výstavě Skupiny výtvarných umělců.3 Lahoda název spojil s negativním ohlasem první výstavy Skupiny, když výjev podle něj představuje manželský pár před kubistickým obrazem. Expresivní natočení hlav a výrazy patrné i přes kubistickou stylizaci vyjadřují znechucení a odpor, jaké tehdy diváci dávali ostentativně najevo. Lahoda dokonce cituje kritiku, která jako by přímo odpovídala zobrazené scéně, včetně detailu cvikru, který vidí v oku muže: „Vypasený, červenolící měšťan chytá se za břicho a div že ve výbuchu bezuzdného veselí neporazí vyschlého pána s černým cvikrem, který rozčileně vykládá své paní o vlivu šílenství na moderní malíře a pozastavuje se nad odvahou vykládati vystavené tu věci za nějaké umění.“4 Pokud Lahodovu interpretaci akceptujeme, obraz se stane velice zajímavou hříčkou. Čelní zobrazení obou hlav totiž přesně odpovídá odrazu v imaginárním kouzelném zrcadle, transformujícím skutečnost do kubistických forem. Obraz je dále zajímavý tím, že jde o ojedinělý případ z raného Fillova kubistického období, kdy se zachovala propracovaná skica, která pak byla téměř přesně převedena na plátno.
1 Lahoda zmiňuje, že podle sdělení Fillova synovce Františka Krejčího, od něhož galerie obraz kdysi koupila, existuje v několika verzích, dosud se však žádná neobjevila. LAHODA, Vojtěch: Emil Filla. Praha 2007, s. 131, pozn. 103.
2 LAHODA, Vojtěch: Emil Filla. Praha 2007, s. 130.
3 Atribuce nebyla zcela triviální, neboť název se sice objevuje v katalogu, ovšem obraz není vidět na žádné fotografii výstavy. Jejím autorem je pravděpodobně Miroslav Lamač, který obraz ve své monografii Osma a Skupina výtvarných umělců publikoval pod názvem Diváci (Hlavy). LAMAČ, Miroslav: Osma a Skupina výtvarných umělců 1907–1917. Praha 1988, s. 272–273.
4 L., Výstava výtvarného umění v Obecním domě města Prahy (II), Ratiboř XXIX, 1912, č. 12 (16. 3.), s. 2–3. Cit. podle LAHODA, Vojtěch: Emil Filla. Praha 2007, s. 131.
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám
Žena se zrcadlem
1946
146,5 × 97
Přemožení Kerbera
1945
578 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Herakles a býk
1937
380 × 280 mm
Zátiší
1948
58 × 85 cm
Boje a zápasy
1938
413 × 532 mm
Zahnání stymfalských dravých ptáků
1945
573 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Zátiší s rybou
1946
38 × 45 cm
Portrét starce
1904
35 × 63 cm
Zátiší
1931
162 × 229 mm
Zápas s nemejským lvem
1945
576 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Zátiší
1951
665 × 426 mm
Zápas s Antaiem
1945
575 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Vstup Heraklův na Olymp
1945
579 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Žena v křesle
1936
75 × 63 cm
Zápas býka se lvem
1938
100 × 77 cm
Hlava muže
kol. 1935
v. 39,5 cm
Mladý Herakles zabil hady, které na něho poslala Hera
1945
571 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Heraklés a býk
1937
540 × 410 mm, tisk 400 × 330 mm
Autoportrét
1908 nebo 1909
76 × 65 cm
Ležící žena
1932
130 × 162 cm
Přemožení krétského býka
1945
572 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Vstupní list s epithety řeckými
1945
570 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Zdolání erymanthejského kance
1945
577 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Hamlet
1935
300 × 225 mm, tisk 226 × 170 mm
Usmrcení Diomédových koní pojídajících lidské maso
1945
574 × 410 mm, tisk 415 × 300 mm
Akt
1946
160 × 80 cm
Zátiší s citronem
1926
179 × 202 mm
Česání ovoce (Česáči ovoce)
1911
108 × 49 cm