Zatímco pohled svůj směřuji do vodní hladiny úzce obemknuté tenkou matnou krustou ledu, vidím uvnitř jezírkem zelené větve do sebe všelijak vmotané.
Jak chvíle plyne a bílé plochy na plátně ubývá, ubývá i krusty která ustupuje ze široka se roztahujícím větvím. Až průhled můj se zcela otevře – je čas jít, slunce vodu ohřívá.
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám
Okénko II
2026
62 × 80 cm
Lanovka II
2026
55 × 60 cm
Noční slunce
2024
60 × 60 cm
Řepka v pavučinách
2024
30 × 30 cm
Neúplný úplněk, úplný neúplněk
2022
10 × 6 cm
Čára
2022
17 × 25 cm
Hnojník inkoustový
2023
80 × 62 cm
U Vltavy
2021
15 × 30 cm
Lekníny
2021
11 × 12 cm
Vltavský přístav
2020
15 × 40 cm
22
2026
60 × 55 cm
Kroužit
2024
55 × 60 cm
Světelná dráha
2022
20 × 29 cm
Pod tíhou
2021
30 × 25 cm
Zlatá skvrna
2022
23 × 20 cm
Zasklené
2025
120 × 100 cm
Myslitel
2024
50 × 70 cm
Podzimní tráva
2022
75 × 55 cm
Vodní koberec
2024
60 × 60 cm
Z vody
2026
70 × 100 cm
Vodní stůl
2026
75 × 85 cm
Žloutek
2021
25 × 35 cm
Ve vodě II
2026
85 × 95 cm
Bílé břízy v černém jezeře
2023
75 × 65 cm
Cik cak
2022
15 × 20 cm
Okno
2024
100 × 85 cm
Záře na tenkých stoncích
2022
40 × 35 cm
Smrčci
2025
80 × 100 cm