Stín stromu vržený do jetele a sedmikrásek
Na ten palouček jsem koukala dva dny a stále nacházela nové a nové. Odtrhla jsem se až tehdy, kdy slunce zmizelo.
Stín - tak primitivní věc, jenom silueta skutečného. Co, když je to ale víc, než jen to?
Fascinoval mě jas sedmikrásek, které prozařovaly okolní stvoly trávy a měnily ji v jasně modrou. Naopak květy zastíněné ve tmavých větývkách působily chladnou fialovou.
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám
Lampy
2024
65 × 50 cm
Dopis II
2026
150 × 200 cm
Břízy II
2026
100 × 70 cm
Okénko III
2026
45 × 55 cm
Hvězdy nahoře i dole
2023
60 × 75 cm
Hrabající sněhem
2022
35 × 40 cm
Slunce za mými zády
2021
30 × 30 cm
V mlze a slunci
2022
40 × 40 cm
Ráno ve větvích
2023
55 × 45 cm
Zlatý pás
2023
70 × 55 cm
Alej mraků
2020
10 × 21 cm
Mlasknutí zabahněných bot ve večerním slunci
2021
20 × 30 cm
Smrk sněžný
2025
115 × 60 cm
Talíř pěny
2023
13 × 20 cm
série Psích figur
2021
15 × 15 cm
England seaside pier
2020
10 × 21 cm
Bílo
2024
35 × 40 cm
小舞
2023
35 × 30 cm
Západ ve Vysokých Tatrách
2020
30 × 35 cm
Auto II
2025
55 × 80 cm
Bílé paroží
2022
20 × 30 cm
Traktor
2025
70 × 65 cm
Záře na tenkých stoncích
2022
40 × 35 cm
Žloutek
2021
25 × 35 cm
Pod mostem II
2026
65 × 65 cm
Podzimní tráva
2022
75 × 55 cm
Květinový
2020
15 × 40 cm
Vrbové lokny
2021
35 × 30 cm