V životě jsem neviděla takto rozházené mraky a já jedu zrovna malovat? Štěstí nebo osud?
Zprvu to vypadalo, jakoby přeze mě někdo přehazoval pavučinu a v ten moment jsem i věděla, že stojím přímo pod středem celého toho útvaru a že hezčí už to být nemůže a ani nebude. Samozřejmě pavučina letěla dále, nezpomalovala kvůli mě, měnila se ve vlny a slábla ve vlnky, až se nakonec zcela rozplynula.
V obraze je zachycený konec té pavučiny. Nikterak mě to netrápí, naopak jsem vděčná, že jsem to mohla celé vidět. Také myslím, že jsem i atmosféru vystihla skvěle a to modré slunce mě doteď rozradostňuje. Tak krásně strávený čas!
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám
Mrak
2022
15 × 19 cm
Pod titanovou bělobou
2021
20 × 30 cm
Strom z vln
2024
65 × 60 cm
Vrbové lokny
2021
35 × 30 cm
Vodní dotek
2021
35 × 30 cm
Nová generace
2022
35 × 30 cm
Skalní déšť
2023
45 × 25 cm + 30 × 45 cm
Zářící mračno
2020
10 × 21 cm
Modré ráno
2021
25 × 30 cm
Jeden okamžik slunce
2023
55 × 55 cm
Čára
2022
17 × 25 cm
Vyhlídka
2023
13 × 15 cm
Slunce ve vlnách
2025
65 × 70 cm
Pod žlutým lišejníkem
2022
35 × 30 cm
Solné místo
2023
100 × 70 cm
Let bílých křídel
2023
40 × 30 cm
Bílé stíny mlhy
2022
25 × 35 cm
Zátiší s mušlemi I - tma
2021
21 × 30 cm
Břízy
2026
70 × 80 cm
Okénko II
2026
62 × 80 cm
Žlutý kobereček
2023
60 × 60 cm
Západ ve Vysokých Tatrách
2020
30 × 35 cm
Poslání
2022
40 × 35 cm
Díra
2026
50 × 35 cm
Planoucí javor
2021
30 × 25 cm
Vlak II
2025
70 × 100 cm
Vzhůru nohama
2025
55 × 75 cm
Rybičky
2025
45 × 60 cm