Muž a žena

V letech 1930 až 1938 zajížděl Josef Čapek s rodinou v létě na Slovensko do Oravského Podzámoku. Zdejší prosté venkovské prostředí se stalo tématem řady jeho obrazů z 30. let. Jak je pro Čapkův malířský styl charakteristické, skutečnost je v nich zjednodušena na samé jádro: ženy v šátcích jsou vysoké a štíhlé, muži mají klobouky, dřevěné chaloupky osaměle stojí mezi poli a kopci. V druhé půli 30. let se v obrazech z Oravy objevuje motiv rozhovoru na cestě, naplněný zvláštní tíživostí, jako by si postavy sdělovaly své obavy z budoucnosti. Podobné téma najdeme i v chebském díle, nejspíš jediném z této série, jehož scéna je zasazena do interiéru. Čapek zde stvořil obyčejnou každodenní situaci, kterou si můžeme odvodit z několika málo náznaků. Muž nejspíš přišel po práci domů, přes židli přehodil kabát a usedl ke stolu, kam mu jeho žena přinesla jídlo a přisedla si. Muž dojedl, odsunul talíř a mezi oběma započal rozhovor. Dole pod stolem leží kočka, symbol domova, zobrazená v půvabné čapkovské zkratce.