V životě jsem neviděla takto rozházené mraky a já jedu zrovna malovat? Štěstí nebo osud?
Zprvu to vypadalo, jakoby přeze mě někdo přehazoval pavučinu a v ten moment jsem i věděla, že stojím přímo pod středem celého toho útvaru a že hezčí už to být nemůže a ani nebude. Samozřejmě pavučina letěla dále, nezpomalovala kvůli mě, měnila se ve vlny a slábla ve vlnky, až se nakonec zcela rozplynula.
V obraze je zachycený konec té pavučiny. Nikterak mě to netrápí, naopak jsem vděčná, že jsem to mohla celé vidět. Také myslím, že jsem i atmosféru vystihla skvěle a to modré slunce mě doteď rozradostňuje. Tak krásně strávený čas!
Líbí se Vám toto dílo? Napište nám
Zahradník
2025
95 × 65 cm
Obloha v aleji leknínů
2021
45 × 30 cm
Smrk IV
2026
120 × 100 cm
Štědrovečerní svahy
2023
40 × 45 cm
Bílé paroží
2022
20 × 30 cm
Zapleteno
2023
65 × 55 cm
Z vody
2026
60 × 60 cm
Proužek mlhy
2022
24 × 21 cm
Ve Vysokých Tatrách o zlaté hodince
2020
40 × 40 cm
Planoucí javor II
2023
95 × 90 cm
Po bouřce
2026
70 × 80 cm
Břízy
2026
70 × 80 cm
Vodní stůl
2026
75 × 85 cm
Memento mori
2024
65 × 70 cm
Ten
2022
23 × 32 cm
Okno
2024
100 × 85 cm
Cik cak
2022
15 × 20 cm
Barevný les
2020
35 × 40 cm
Solné místo
2023
100 × 70 cm
Světlo pluje po divoké řece
2022
20 × 20 cm
Pozlacený
2021
24 × 18 cm
Sněhový Větrník
2023
65 × 50 cm
Ovce ve starém třešňovém sadu
2021
20 × 35 cm
Blíží se to
2022
14 × 10 cm
Okno II
2026
85 × 80 cm
Nejvyšší
2021
35 × 20 cm
Břízy v bouřkovém světle
2023
70 × 70 cm + 45 × 45 cm
21
2025
85 × 70 cm